19.05.2018
Ještě jako těhotná jsem se zařekla, že nebudu sjíždět mateřské weby, otevírat časopisy typu Betynka, nebo chraň mě pánbůh chodit do nějakých kurzů. Poté, co jsem se přiřadila ke skupině matek prvororodiček, a to umocněné věkem 35+, jsem osedlala modrého koníka a začala louskat tabulky, rady, tipy a sdílené informace druhých vyschízovaných matek. Tato masochistická zábava mě částečně opustila po šestinedělí. Bohužel, opravdu jen částečně.
Jsem si více něž stoprocentně jistá, že nejsem jediná matka, která sledovala své dítě zkoumavým pohledem a srovnávala s nějakými vývojovými pravidly. Už zvedá hlavu. Točí se napravo třináctkrát za den, nalevo jen dvanáctkrát. Není to divný? Počet zneuctěných plen je dostatečný? Nejdřív se klečí, pak se leze, pak se sedí, pak se stojí. Nedej bože to udělat nějak jinak.. to bude mít dítě poruchu učení a určitě i nějaké šílené trauma, na které americké výzkumy ještě nepřišly.
Volám kamarádce fyzioterapeutce, že Terka přeskakuje lezení a sedí, a ptám se jí, jestli Terka teda není nějak debilní. Dostává se mi odpovědi, že debilní jsem já a ať už tyhle pitomosti nečtu. Což mě uklidnilo do chvíle, kdy si dcera vymyslela po vzoru ministerstva švihlé chůze svůj styl lezení. Ptám se dětského lékaře, zda je vše v pořádku. Pan doktor má naštěstí pro matky pochopení, dost let praxe a především ocelové nervy. Ano, vše je v pořádku, dcera bude zřejmě milovnicí Monty Pythonů.
Ať chcete nebo ne, neubráníte se srovávání. Po očku zkoumáte, co už umí to dítko od sousedů, ale přitom zapomínáte, že je o rok starší než to vaše. Vidle do vašich nervů pak hodí starší generace, která vytáhne špeky z vašeho dětství a začne analyzovat výchovu a vývoj svého vnoučete. V podstatě po návštěvě babičky máte pocit, že jste jako dítě byla fenomen, který byl od deseti měsíců bez plínek, nikdy jste se nevztekala, všechno jste vždy snědla a ve třech letech jste měla doktorát na Sorboně. Pokud vaše dítě ještě v osmnácti měsících čůrá do plen, odmítá jogurt se slovy “To nechci” a stávkuje při stříhání nehtů, tak jste matka akorát tak na nahlášení na sociálku.
Je čas si připomenout zásadu: Co kus, to originál.